Jsem máma.

Ne psycholog, terapeut ani odborník na závislosti. Jen máma, která se jednoho dne ocitla v situaci, na kterou ji nikdo nepřipravil.

Tento blog vznikl z bezmoci. Z pocitu, že sleduji své dítě, jak se ničí a vzdaluje, a přitom ho nedokážu zastavit. Vznikl také proto, že jsem hledala příběhy rodičů, kteří prožívají něco podobného, a našla jsem jich překvapivě málo.

Nepíšu proto, že bych znala odpovědi. Píšu proto, že je hledám, neustále je hledám.

Deník bezmocné matky je místo, kde sdílím své myšlenky, zkušenosti, obavy, naděje i okamžiky, kdy už nevím, co dál.

Pokud dnes večer čekáš, až se tvé dítě vrátí domů nebo se alespoň ozve, a bojíš se, co přijde zítra, pak tento blog vznikl i pro tebe.